Šetřete místem

Chcete stavět?

Mnoho lidí má zájem postavit si rodinný dům, ale málokdo má vhodný pozemek. Spousta pozemků je v rukách developerů nebo soukromých vlastníků, kteří chtějí získat co největší částky za to, že je rozprodají po menších parcelách. Jenže čím menší parcela, tím menší dům. Většina lidí dnes touží především po rozlehlých přízemních bungalovech. Každá obec má svůj územní plán, kde je upraveno, kolik procent z celkové plochy pozemku se může zastavět. Před nákupem pozemku si proto vždycky tento plán prostudujte, abyste si nekoupili malý pozemek, na který bungalov stačit nebude.

I když chce většina lidí přízemní dům, mnoho lidí musí přehodnotit svoje plány, protože mají tak malé pozemky, že pokud by postavili přízemní domy, moc místa k žití by neměli. pokud byste sehnali jen menší pozemek, budete si asi muset postavit patrový domek. Nemusíte se toho bát, naopak ušetříte spoustu místa a budete mít větší pozemek třeba k vybudování bazénu. Postavit patrový dům není tak snadné jako postavit přízemní bungalov, protože je potřeba vyřešit stropy a konstrukce musí být natolik pevná, aby patro udržela. Mnoho lidí se toho bojí a nechtějí si patrové bydlení stavět svépomocí.

V případě že chcete stavět dům na patro, můžete se obrátit na nás. Postavíme vám patrový dům na klíč, který si můžete vybrat z naší nabídky typových projektů. Najít v dnešní době opravdu spolehlivou stavební firmu může být složité a zdlouhavé. U nás máte jistotu, že získáte přesně takový dům, který si od nás vyberete. Naší obrovskou výhodou je, že jsou s námi naši klienti nadmíru spokojení. Stavíme dřevostavby i zděné domy, tudíž si můžete vybrat variantu která je pro vás vhodnější. Naši domy jsou nízkoenergetické, a jsou vybaveny tepelným čerpadlem a solárními panely. Navíc jsou naše domy cenově dostupné, takže si je může dovolit každý.

Kam na výlet z Prahy s pronajatým autem

Půjčovna aut v Praze pronajímá vozidla po celý rok a vy toho můžete využít například tehdy, nemáte-li vlastní vůz kvůli tomu, že se vám jednoduše nevyplatí ani po finanční, ani po praktické stránce. Jestliže pracujete v Praze a docházíte do zaměstnání pěšky nebo jezdíte dvě stanice metrem, a většinu času trávíte ve městě, bez auta se tu snadno obejdete. A na občasné víkendové výlety nebo na dovolenou si pak auto pouze pronajmete a jste bez starostí ohledně jeho technického stavu, plateb povinného ručení, STK, dálničních známek a zajišťování náhradních dílů.

Pronájem vozidel vám poskytne dostatek klidu a pohody a hlavně bez stresu, což je důležité pro bezpečné řízení vozidla. Nemáte v hlavě žádné starosti, zda je třeba vyměnit rozvodový řemen, kdy měnit pneumatiky, do kdy platí technická a kdy jste naposledy měnili motorový olej. V podstatě vás zajímá pouze plán cesty.

Výlety z Prahy rovnou za nosem

I když se to může zdát nepochopitelné, plán cesty je někdy náročnější, než se zdá, protože ne každý ví, jak vůz efektivně využít, aby váš výlet stál za to. Možná to znáte z vlastní zkušenosti – ráno se probudíte a usmyslíte si, že pojedete z Prahy prostě někam rovnou za nosem, a že to nějak dopadne, jenže takto můžete strávit půlku dne nudnou jízdou po dálnici a nakonec budete otrávení a mrzutí. Zde máte pár tipů, kam z Prahy vyjet, aby vás bavila samotná jízda autem:

Hrad Kokořín, Kokořínský Důl, hrad Bezděz a Máchovo jezero – překrásná oblast severovýchodně od Prahy, kde můžete strávit celý víkend nebo i týdenní dovolenou.

Posázavská stezka – údolí řeky Sázavy lákalo odnepaměti milovníky přírody a již za první republiky se tu budovaly chatové osady. Stojí za to se tam rozjet autem a pak se projít pěšky podél řeky v úseku mezi Světlou nad Sázavou a Píkovicemi (tedy v nějakém krátkém výřezu z této oblasti Posázaví).

Nižbor, Sýkořice, Zbečno, Nezabudice, Skryje, Zvíkovec, Krašov – nejkrásnější místa na Berounce byste si neměli nechat ujít zejména za slunečného a teplého počasí.

Pro koho jsou vhodná elektrokola

Není pochyb o tom, že cyklistika je u nás velmi populární. O tom koneckonců svědčí i množství cyklistických stezek, které v naší zemi najdeme. I tento sport však procházel v průběhu času modernizací. Lidé koneckonců chtějí více pohodlí, a to platí i v tomto případě. Již ani zdaleka nestačí například přehazovačky či lepší pérování a gumy. V módě jsou dnes elektrická kola, a jejich popularita se stále více zvyšuje. Na první pohled se od těch ostatních příliš neliší. Rozdílem je, že je na něm namontován motorek, kterým je poháněno. Pohybem šlapek jej nastartujeme, a pak už se v podstatě jen vezeme. To nám samozřejmě umožňuje mnohem pohodlnější jízdu, zejména v náročném kopcovitém terénu. Problémem však je, že jej mnozí nepoužívají tak, jak by měli.

V první řadě bychom si měli říci, pro koho je vlastně určeno. Dnes na něm jezdí v podstatě každý, bez ohledu na svou fyzickou kondici. Umožňuje jim to totiž překonat i vzdálenosti, kterých by jinak nebyli schopni. Z tohoto pohledu je to výhodné, pokud chceme jet na dlouhý výlet, avšak často na nich lidé jezdí i na běžné projížďky, a to způsobuje problémy. Tím hlavním je to, že často jezdí příliš rychle. Přeci jen, na běžném kole jsme v tomto ohledu limitováni, a především na delší vzdálenosti se nikam neženeme.

Na elektrokole však můžeme jet maximální rychlostí po celou dobu. Navíc nemáme nad kolem ani zdaleka takovou kontrolu, což také leckdy vede ke kolizím. Problémem může být také hluk, který motor elektrokola vydávají. Ten totiž může zvláště v chráněných krajinných oblastech plašit zvěř a výpary znečišťovat vzduch a v podstatě celý ekosystém. Nehledě na to, že není ani zdaleka tak prospěšné naší fyzické kondici. Než si jej tedy pořídíme, měli bychom si říci, k jakému účelu bychom jej chtěli používat, a zda by to běžné nakonec nebylo dostatečné, a nakonec ještě prospěšnější pro naše zdraví.

Co si pomyslí návštěva o vašem koberci

Upřímnost vaší návštěvy v obývacím pokoji může být nápomocná s ohledem na stav vašeho koberce.

Představte si, že k vám zavítá někdo cizí, například si domů pozvete notáře, který ověří vaši plnou moc (například pokud se kvůli léčení po úrazu nemůžete dostavit do notářské kanceláře). Pozvete si notáře do obýváku, tam se uskuteční administrativní akt, ale pokud bude váš koberec samý flek, budou na něm vyšlapané cesty a bude i zapáchat, notář vám zřejmě neřekne nic, tiše odejde a pouze si cosi pomyslí o vašich hygienických návycích a vztahu k čistotě a pořádku.

Pokud si však domů pozvete někoho z vašich blízkých přátel, kteří jsou upřímní a myslí to s vámi dobře, a ti zjistí, že váš koberec nevypadá zrovna k světu, mohou vám v tomto směru být nápomocní. Sdělí vám, že koberce nestačí pouze vysávat sáčkovým vysavačem, a že je nutné je podrobit alespoň jednou za rok důkladnému strojnímu čištění.

Proč nestačí koberce vysávat

Bude-li vaše návštěva znalá této problematiky, objasní vám důvody, proč se koberce musí čistit speciálním strojem, nejlépe mokrým způsobem, například čisticím strojem na čištění koberce od úklidové firmy. Koberec je vlastně textilní výrobek, je tkaný z přírodních nebo syntetických vláken a je to tedy velice podobný materiál vašemu oblečení. Vaše oděvy v kontaktu s pokožkou absorbují pot, kožní maz a další biologický odpad, a proto je také po jisté době odložíte do koše na prádlo a necháte vyprat. Koberec ale také absorbuje nečistoty – kromě prachu i pot z chodidel (nebo z ponožek), kožní šupinky, kožní maz, drobky z jídla atd. Tím se na koberci vytvoří spolu s vlhkostí z ovzduší jemná lepkavá hmota, a s tou si vysavač nedokáže poradit. Lepkavou hmotu navíc rozkládají bakterie a mnohdy vám tento sirný zápach připomene nemyté bosé nohy, což také zela logicky souvisí s chůzí po koberci.

Soňa Peková

Vědkyně Soňa Peková, česká molekulární genetička a klinická biochemička, se narodila 11. září 1974 v Preievidzi. Po dokončení studia na střední škole vystudovala všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Po úspěšném absolvování nastoupila do Ústavu molekulární genetiky AVČR a poté, v letech 2005 – 2009 přešla na pracoviště Nemocnice na Homolce. Do laboratoře klinické biochemie, imunologie a hematologie. A v roce 2006 získala na 1. lékařské fakultě UK doktorát v daném oboru. Následující léta v pozici vedoucího laboratoře Synlab Gentics, Veterinární molekulární diagnostiky Vemodia a KitGen – laboratoře molekulární diagnostiky. V roce 2017 se stala soudní znalkyní v těchto oborech, na které se specializovala.

Na hlavu této výrazné postavy na našem vědeckém poli se v následujících letech snesla i z velké části neoprávněná kritika. Nejen z nařčení, že laboratoř Tilia Laboratories, kterou vedla, nesplňovala požadavky na certifikaci a akreditaci. Což zpochybnilo i odhalení dvou případů nákazy virem SARS-V-CoV-2 v roce 2020. A tím i vývin nového typu testu na jeho detekci. V této době se už tato vědkyně dostává svými názory na covidovou problematiku na černou listinu. Protože se naprosto odchyluje od té oficiální. V roce 2021 ji dokonce Český klub skeptiků Sisyfos udělil, mezi dalšími účastníky Bludné pěchoty, anticenu Zlatý bludný koviďák. Ale čas nakonec ukáže, na čí straně ta pravda byla.

V témže roce byla po zásluze tato mimořádná žena vyhlášená společností Czech Superbrands, což je průvodce nejvýznačnějšími značkami naší země – Osobností roku 2020. Rovněž jí bylo uděleno Čestné uznání Mensy ČR. MUDr. Soňa Peková je do dnešních dnů autorkou padesáti odborných pubĺikací, které lze dohledat na stránkách Linkos.cz. Rovněž přeložila řadu knih významných světových vědců. Mezi nejzajímavější určitě patří Finální teorie Stephena Hawkinga – O původu času. V současné době je možné si dohledat na internetových stránkách její zajímavé přednášky o vývoji světa, směřujících k široké veřejnosti.

Krása přírody

Pokud mnoho lidí něco opravdu ocení, je to krása přírody. Najde se mnoho těch, kteří velice rádi tráví čas v přírodě a to proto, že díky tomu přijdou na jiné myšlenky. Přijít na jiné myšlenky je něco, co rozhodně ocení spousta lidí a to proto, že každý z nás může mít zaměstnání, které vyžaduje spoustu naší energie. Je možné, že i vám by mohl pobyt v přírodě velice pomoci. Mnoho lidí si ani neuvědomuje, jak mu může pobyt v přírodě opravdu pomoci. Jestliže je něco, co by měl každý vyzkoušet, pak je to zajít do přírody, sednout si, zavřít oči a jen poslouchat. Je dost možné, že zjistíte, že byste něco takového měli dělat pravidelně, protože vám to pomůže zrelaxovat. Je mnoho lidí, kteří to právě takto dělají a kteří se díky tomu cítí lépe.

Každý z nás by měl dělat něco, díky čemu se bude cítit lépe. Spousta lidí si ani neuvědomuje, jak je důležité nejen pro naše tělo, ale i pro naši hlavu relaxovat. Je dost možné, že zjistíte, že je příroda ještě krásnější, než jste si mysleli. Lidé, kteří chodí do přírody pravidelně, jsou kolikrát opravdu nadšeni. Pokud do přírody nechodíte, měli bysta začít. I vy můžete zjistit, že příroda je něco, co vám může mnohé nabídnout. Jestliže máte pocit, že je toho na vás opravdu hodně, udělejte si výlet do přírody. Zjistíte, že něco takového není vůbec špatným nápadem. Lidé by se měli zamyslet a udělat určité změny ve svém životě, protože by jim mohlo něco takového velice pomoci.

Objevte i vy krásu přírody. Do přírody by měl člověk chodit pravidelně, a nikoliv jen jednou za čas nebo vůbec. I takoví lidé se najdou. Nebojte se toho, že byste litovali, že jste se do přírody vydali. Člověk by měl chodit do přírody v každé roční období a klidně i na stejné místo, aby zjistil, co všechno příroda dokáže a jak se postupem času dané místo mění. Příroda je něčím, co rozhodně dokáže mnohé nabídnout. Začněte i vy trávit více času v přírodě.

Dlouholetá zábava

Nejlépe to lze demonstrovat na tom, že si malý chlapeček ze všech hraček nejvíce všímá vláčků. Hraje i s jinými, ale vláček jednoznačně preferuje a prostě ho má rád. Když ostatní hoši hračky odkládají, nebo přímo vyhazují, on to neudělá, ale naopak, začne kupovat další. Sbírá vagóny, lokomotivy a k tomu si ještě začne stavět model železnice se vším všudy. Zde už záleží jen na vlastní šikovnosti. A když má volno od učení, stráví čas zde. U modelu. Studuje modelářské časopisy a stále se zajímá o vše, co se železnice byť jen okrajově dotýká. A když se má rozhodnout co po škole, je to naprosto jasné. Pokud má dobrý prospěch, musí zamířit na nějakou železniční školu.

Skončí buď jako strojvůdce, nebo přednosta stanice. Popřípadě bude lidem štípat jízdenky, pardon, dnes již jen načítat, ale u dráhy bude stejně. Jak psáno výše, má to zábavu na celý život. Tohle se samozřejmě netýká čistě jen železničářů, ale i jiných profesí. Takových, kde jsou zaměstnáni lidé, které práce baví a dávají do ní dokonce i něco navíc. Kupříkladu myslivci z povolání, ti jsou na tom stejně nebo většinou podobně jako mašinfírové. Ale může se to stát i u zedníků, kteří již od dětství měli rádi všelijaké stavebnice a budovali domy i třeba z toho, co k tomu nebylo vůbec primárně určeno.

Takový už je život. Tito lidé mají svou práci jako koníček, jako zábavu a mají ji rádi. Ne každému se tohle v životě podaří. Ne každý má to štěstí. Velká většina lidí je rádo, když v pátek vypadne a jen nerada se v pondělí vrací. Kdybyste sto lidem položili otázku, zda by šli do práce, kdyby jim někdo dal stejnou částku, jakou si vydělají za měsíc, devadesát devět by řeklo, že by do práce nešlo. Není se co divit. Práce jako zábava to není hned tak často k mání.

Jak to máte vy sami? Chodíte do práce jen proto, že musíte a že vás to živí? Nebo tam chodíte rádi.

Závislost na internetu

Já si myslím, že dnešní svět by asi bez počítače a bez internetu se vůbec neobešel. Je opravdu hodně lidí, kteří si myslí, že je třeba, když nebudou mít vůbec počítač nebo internet, že budou něco méně. Ale věřte, že v dnešní době to není vůbec pravda. Není to vůbec žádná pravda a není to ale ne nijak potvrzené. Samozřejmě, že když třeba někdo studuje online anebo třeba pracuje přes počítač, že je na home office, tak samozřejmě že potřebuje kvalitní, a hlavně stabilní internet. Bez stabilního internetu se dnešní člověk už asi vůbec neobejde, proto je nejlepší, když každý člověk si uvědomí, co pro něj bude nejlepší a třeba také si ji potom najde takový internet, který mu bude nejlépe vyhovovat.

Nejhorší to je třeba pro některé závislé hráče, takové hráče, kteří jsou stále nonstop na počítači, když mají volno nejhorší je potom už je třeba, kdo je na počítači a na internetu místnost zaměstnání. Že třeba někdo chodí do školy nebo do zaměstnání úplně pozdě, a to pravidelně jenom kvůli tomu, aby mohl hrát různé počítačové hry nebo aby mohl sedět u počítače a sjíždět internet.

Podle mého názoru už tohle je závislost a mělo by se s tím něco dělat. Já jsem se právě s bývalým partnerem rozešla kvůli tomu, že on stále nonstop byl jenom na počítačových hrách. A když se mu třeba ze srandy jenom tak odpojila internet, odpojila jsem mu wifi síť, tak se úplně naštval a téměř dva dny se mnou nemluvil. On prý hrál nějakou online hru, kde potom vlastně v té hře zemřel a vůbec nevěděl, co má potom dělat. Ono prý to měl dobře rozehrané a hrál tam online s kamarády. Samozřejmě, že mě tohle mrzelo, ale také naštvalo, že on vlastně dával přednost online světě a internetu přede mnou, on vlastně už normálně současný reálný život téměř nežil, a proto rozchod byl opravdu ta nejlepší volba. Jaká je ta vaše?

Kamarádství může vždy jednou skončit

Ve škole jsem měla kamarádku, kterou jsem potkala už od první třídy. Dokonce jsme si spolu sedli do lavice a byly jsme ty největší kamarádky. Ve všem jsme si pomáhali a byly jsme strašně spokojené, že spolu trávíme ty chvilky, tu radost, a snažily jsme se být naladěné na tu stejnou vlnu, protože takhle jsme to vždycky měly. Když jsem ale byla starší a byli jsme v páté třídě, tak najednou jsem měla pocit, že se moje kamarádka ode mě trošku více vzdaluje, protože mi připadalo, že chodí i za jinými kamarádkami, a já se přiznám, že jsem na ni i tak trochu žárlila.

Já samozřejmě chápu, že člověk si může pohlídat, s kým chce, ale mně to připadalo, že o těch přestávkách už spíše se baví s nimi, než se mnou. Říkala jsem si, že jakmile budeme starší, tak jak to bude vypadat, jestli spolu budeme ještě kamarádit, nebo ne, ale opravdu vám můžu říct, že jsme mezi sebou měly velké pouto, které měl málokdo, ale měla jsem pocit, že aby tohle nevyprchalo a nezůstaly jen vzpomínky. Samozřejmě pravdou bylo to, že až jsme byly v deváté třídě, tak moje kamarádka už se mnou ani neseděla v lavici, už seděla s jinou kamarádkou, a můžu vám říct, že jsem nikdy nezapomněla na to, jak jsme spolu seděly, jak jsme se nasmály a podobně, ale asi mi připadá, že možná jsem pro ni nebyla moc dobrá, tak šla prostě za jinými kamarádkami.

Teď už mám i po vysoké škole a můžu vám říct, že nejsem s ní v kontaktu a vůbec se nebavíme, my ani nezdravíme, když jsem ji potkala, takže říkám, že to je takové zvláštní, že vlastně si člověk někdy kolikrát něco myslí, ale to kamarádství nemusí prostě člověku vydržet, a pokud jeden člověk to v tom kamarádství prostě takhle pozmění a začne se kamarádit s někým jiným, tak je jasné, že může to kamarádství trošku vyprchat a prostě bude to trošku o něčem jiném. Ale samozřejmě vždycky mě to bude trošku mrzet, ale jsem ráda, že jsem s ní prostě seděla ty první roky mého krásného života ve škole.

Škůdci v domácnosti

Musím vám říct, že není nic horšího než to, když vám doma začnou řádit škůdci. Řekla bych snad, že čím menší, tím horší… Nejhorší jsou však moly, červíci, mravenci, potkani, fuj… noční můra!! Mám z toho husinu. Člověk je pak celý ztracený a zoufalý. Ale nebojte, dá se to určitě zvládnout, důležité je vědět, co dělat, abyste si spíše ještě více neuškodila. Začala bych asi nějakou prevencí. Ideální je mít asi doma v rámci možností uklizeno a nemít tam prostě něco, co by tyto škůdce mohlo do vaší domácnosti pozvat. Dlouho jsem si myslela, že když už ty škůdce v domácnosti máte, že se jich nezbavíte, ale to není vlastně pravda.

Samozřejmě ta prevence je důležitá, udržovat ten dům čistý a kontrolovat, zda nemám někde rozsypané potraviny, nebo třeba něco prošlého, co by přitahovalo všelijakou havěť… Nezapomeňte, mít také dobře zajištěnou domácnost, a to z toho důvodu, že každá škvíra, která se může zdát sebevíc menší, je jako vstupní brána do vaší domácnosti. Proto buďte obezřetní a tuto prevenci opravdu nezanedbejte. Říkám to hlavně proto, že mě samotnou jednou ještě ve starém bytě, který byl jako taková mini stavba, jak se tam bez problému dostali mravenci. A věřte mi, to bylo pravé peklo.

Jednou jsem v noci spala a vzbudilo mě takové nepříjemné šimrání, jako když po vás něco leze a ono opravdu. Rozsvítila jsem si lampičkou a po mě, po dece a po posteli, lezlo několik mravenců… No to byla hrůza! Nezvaní hosté, kteří mě večer pěkně nemile překvapili… Pokud se vám tohle stane, tak hlavně nepropadejte panice. Existuje několik metod, jak se těchto škůdců zbavit – chemické, nebo takové přírodní metody. Ty chemické zná asi každý a doporučuji se zeptat někde v obchodě, kde se na to specializují. Ale co se týče těch přírodních, těch eko, tak se mi osvědčil třeba česnek, nebo ocet.. Mravenci je nemají rádi a dokonce také nemají rádi skořici a pepř mletý.